|
|
Contributions to the taxonomy, biogeography, ecology and pathogens of parasites (Diptera, Acari) of Old World bats
Ševčík, Martin ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Stanko, Michal (oponent) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Disertační práce předkládá soubor příspevků řešících některé faunistické, biogeografické, taxonomické a fylogenetické problémy vybraných skupin parasitů netopýrů společně s průzkumem potenciálních pathogenů u některých zástupců těchto parasitů vázaných na netopýry Starého světa. V první části práce je zpracovaná taxonomie prostigmátních roztočů - sametek (Trombiculidae) - z nálezů z Eurasie a Afriky. Výsledkem detailního morfologického a morfometrického studia je popis pěti nových taxonů, patřících ke čtyřem rodům: Chiroptella, Grandjeana, Rudnicula a Trombicula. Výsledky zároveň revidují diferenciaci ve skupině Trombicula sensu stricto, sumarizují nálezy druhů jednotlivých rodů a korigují zařazení původně popsaných druhů v rámci jednotlivých rodů, s finálním výstupem vytvoření klíčů uvedených rodů. K této části je přiložený první náčrt výsledků studia vztahů sametek a netopýrů, představující popis specifických vazeb jednotlivých taxonů obou skupin. Doplňkově jsou zařazeny studie představující nové nálezy a morfometrické vyšetření larev sametek z netopýrů Indonesie a rovněž morfometrické údaje a morfologické porovnání mesostigmátních roztočů (Spinturnicidae) s popisem nymfálních stadií skupiny Spinturnix myoti z východní a jihovýchodní Evropy. Druhá část práce koriguje starší publikované údaje a...
|
|
|
Phylogeographic and systematic studies of selected bat taxa of the western part of the Old World
Uvizl, Marek ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Csorba, Gabor (oponent)
Netopýři přitahují pozornost díky jejich pozoruhodným adaptacím, jako je schopnost letu a echolokace, prodloužená délka života, fenotypová diverzita atd. Jejich fylogeneze byla a je stále studována pomocí nejmodernějších molekulárních metod, ovšem mnoho druhů nebo druhových skupin stále čeká až budou molekulárně zrevidovány. Tato charakteristika platí zejména pro druhy s velkými areály výskytu nebo druhové komplexy s kryptickou diverzitou. Takové taxony může stále nalézt i v západní části Starého světa. Do této oblasti se řadí Evropa, západní Asie a Afrika a jako celek představuje přirozenou oblast výzkumu středoevropských (Českých a Československých) chiropterologů. Tato disertační práce je zaměřená na revizi fylogenetických a fylogeografických vztahů šesti méně studovaných druhů a/nebo druhových skupin netopýrů za použití jak molekulárních, tak morfologických metod. Mitochondriální a jaderné sekvence genetických markerů byly generovány pro více než 10 druhů a dále byly použity pro tvorbu fylogenetických stromů, haplotypových sítí a odhadu doby divergence námi studovaných druhů netopýrů. Mezi hlavní výsledky této disertační práce patří: (1) doplnění dat a tím upřesnění distribučních areálů druhů, které patří do druhového komplexu netopýra řasnatého (Vespertilionidae: Myotis nattereri) a to díky...
|
|
|
Změny areálu rozšíření a ekologie netopýrů v reakci na změny klimatu
Pavlíková, Barbara ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Klimatické změny v posledních desetiletích určitým způsobem letouny ovlivňují. Změny průměrných teplot mají vliv na jejich morfologii, fenologii, diverzitu a rozšíření. Změny v biotopech způsobené antropogenní činností, mají vliv na ztrátu úkrytů a konektivitu stanovišť. Empirická data nám ukazují, že se areály rozšíření u řady druhů netopýrů postupně posouvají do vyšších zeměpisných šířek nebo nadmořských výšek. Matematické modely predikují, že se druhová bohatost netopýrů po celém světě sníží, některé druhy posunou své areály a některé svůj areál zmenší či dokonce vyhynou. Klíčová slova: chiroptera, letouni, posun areálu, bioindikátory, klimatická změna
|
|
|
Swarming a hibernace netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích
Legát, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Tato literární rešerše se snaží shrnout poznatky o swarmingu netopýrů mírného pásma. Věnuje se charakteristice pojmu swarming a historii výzkumu tohoto chování v České republice i ve světě. Poměrně podrobně popisuje druhy, které se tohoto chování účastní, vymezuje období, kdy swarming netopýrů probíhá a diskutuje faktory, které toto chování ovlivňují. Druhá část práce se věnuje shrnutí informací o swarmingu a hibernaci netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích. O tom, zda a v jakém množství netopýři využívají kamenná moře a sutě ke swarmingu a zimování, je ale doposud velmi málo informací. Práce diskutuje dosavadní výzkumy věnující se této problematice a je koncipována jako teoretický přehled k terénnímu výzkumu, kterému se autor hodlá věnovat v průběhu magisterského studia.
|
|
| |
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
|
Molekulárně genetická studie pochvorepovitých (Emballonuridae) Blízkého východu a sousedních oblastí
Uvizl, Marek ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Vallo, Peter (oponent)
Na Blízkém východě se vyskytují tři druhy čeledi Emballonuridae, které jsou morfologicky rozděleni do několika poddruhů, které jsou ovšem leckdy definovány pouze nejasně a vnitrodruhové taxonomické uspořádání dotyčných druhů tak není uspokojivě vyřešeno. Proto byla v této práci použita molekulárně-genetická analýza, která může pomoci toto uspořádání zrevidovat na dosud neuplatněné rovině. Na základě dat získaných sekvenací mitochondriálních i jaderných markerů byla provedena fylogenetická analýza, která doplňuje informace o vnitrodruhových i mezidruhových vztazích populací dotyčné čeledi v této oblasti. Letouni (Chiroptera) z čeledi Emballonuridae, která je charakterizována ocasem pronikajícím skrze dorzální stranu uropatagia a redukcí prstních článků horní končetiny tvořící dlouhé a úzké křídlo, jsou rozšířeni cirkumtropicky a dělí se na dvě podčeledi. Podčeleď Emballonurinae se často dělí na dva triby, novosvětský tribus Diclidurini a starosvětský Emballonurini. Zástupci podčeledi Taphozoinae se vyskytují pouze ve Starém světě. Oblast Blízkého východu obývají tři druhy této čeledi. Coleura afra se vyskytuje pouze v jižní části Arabského poloostrova a zdejší populace se řadí k poddruhu C. a. gallarum. Taphozous nudiventris by se měl na Blízkém východě vyskytovat ve třech poddruzích, z nichž dva...
|
|
|
Geografická variabilita velikosti mateřských kolonií jeskynních druhů netopýrů
Oppelová, Tereza ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat geografickou variabilitu velikosti mateřských kolonií ve vztahu k typu úkrytu u 6 modelových druhů původně jeskynních netopýrů: netopýra velkého (Myotis myotis), netopýra brvitého (Myotis emarginatus), létavce stěhovavého (Miniopterus schreibersii), vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinum), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a vrápence jižního (Rhinolophus euryale). U vybraného souboru dat byla také provedena analýza možného vlivu složení krajinného pokryvu v okolí úkrytů na variabilitu velikosti kolonií. Na základě kompilace literárních zdrojů a aktivní komunikace s regionálními koordinátory monitoringu netopýrů byly shromážděny údaje o velikosti kolonií z 2 603 lokalit z 24 zemí Evropy. 1 952 údajů pocházelo z úkrytů v lidských stavbách, 651 z úkrytů v jeskynních. Na základě statistických analýz byl zjištěn průkazný vliv typu úkrytu na velikost kolonií u M. schreibersii, M. myotis a R. hipposideros. Zatímco u M. schreibersii a M. myotis jsou kolonie v lidských stavbách menší, u R. hipposideros jsou naopak větší. Zároveň je celkově patrný severojižní gradient v geografickém rozložení mateřských kolonií netopýrů v závislosti na typu úkrytu (jeskyně versus budovy): v jižních oblastech výrazně převládají úkryty v jeskyních, zatímco směrem k severu přibývá...
|
|
|
Vliv fragmentace biotopů na ekologii netopýrů
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Fragmentace biotopů představuje jednu z hlavních hrozeb biodiverzity. Letouni (Chiroptera) slouží jako důležitá bioindikační skupina organismů. Narušení biotopů u nich může vyvolat různé reakce, které mohou vést k dalekosáhlým následkům, zvláště pak v tropickém lese, kde letouni poskytují důležité ekosystémové funkce, jako je šíření semen a opylování rostlin. Rozdíl reakcí může být patrný mezi různými biomy: V tropickém lese s vysokým stupněm endemismu se dají očekávat vesměs negativní následky na diverzitu druhů, zatímco v oblastech mírného pásu s dlouhodobým vlivem člověka na krajinu (například většina Evropy) se mohli letouni částečně adaptovat na mozaikovitost krajiny a fragmentace by mohla mít lokálně pozitivní efekt. Cílem této práce je shrnutí současných znalostí o vlivu fragmentace na ekologii letounů se zaměřením na rozdíly mezi různými biomy. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, neotropy, paleotropy, Evropa, mírný pás
|
host ::
RSS.